4. den

Ráno nás vzbudilo sluníčko. Nemeškali jsme a hned po snídani vyrazili vstříc poslednímu cyklovýletu. Cílem byl Jezevčí vrch uprostřed Czerninské obory. Okolní les, plný bludných kamenů, hebkého mechu a ptačího zpěvu nás vtáhl a nechal zapomenout na čas při stavění skřítčích domečků, bunkrů a mechových bitek. A rychlá jízda na oběd. Někteří jeli přímo, někteří to vzali přes Jemčinu. Brkaše a kuřízek vykouzlil nejeden úsměv. Jitku jsme vyjedli do posledního drobečku. Na základně odpoledne dobrodružství na kánoích. Indiánské posádky dobyly opuštěný ostrov. Před večeří podvečerní spanilé jízdy v blízkém okolí, které dodaly jistotu i těm jezdcům, kteří se na začátku pobytu pohybu kolmo trochu obávali. Škoda, že tu nejsme ještě týden. To bychom zvažovali založení cyklistického oddílu ;).

Bylo tu náramně. Těšíme se domů. Všichni.

Hezký večer.

Očima Marianky:

Hodně se mi líbilo, že jsme jezdili na kole. Jak na to bylo hodně času. A jak jsme jezdili na lodích. To byla taky zábava. A jak jsme si stále hráli venku a jak jsme si užívali. A líbilo se mi, jak jsme si všichni spolu četli. Jen se mi docela stýská.

Orest:

Moc dobrý. Jak jezdíme na kole. Překonal jsem svůj rekord. A dneska mě bavilo, jak jsme jeli na lodích.

Vilma:

Jezdit na kole mě hodně bavilo. A potom jsem si užila dnešní nošení dřeva. Je tu velký srub a v jeho okolí se dají hrát různé hry. Někdo tu může jezdit na kole a někdo hrát fotbal. Líbí se mi i velký rybník, kde jsme jezdili na kánoích. Chtěla bych menší pokojíčky, aby tam nemusela spát celá třída. Večeře mi docela chutnala, snídaně mi taky chutnala a k obědu mi chutnala jen kaše, protože řízek nejím. A dělání náramků mě hodně bavilo. A dnešní dopolední výlet. A kdo chtěl delší výlet, tak si dal do těla. Někdo to možná trochu neodhadl a potom jsme na něj museli čekat.