3. den
Ranní déšť posunul mírně budíček a nechal nás v odpočinkovém dopoledni ve srubu. Vytáhli jsme deskovky, pokračovali ve vyrábění náramků a zpívali s kytarou. V hostinci u Jitky nám famózní kuře na paprice uvařila Mirka. Zahráli jsme si fotbal a koukli na kůzlata. Byli jsme líní a moc se nám nechtělo, ale nakonec jsme přeci jen osedlali kola a šlápli do pedálů. S větrem ve vlasech jsme navštívili Lannův kříž. A večer? Večer jsme se zkoulovali sladkejma knedlíkama. Rekord dal Tonda. 9! U večerního ohně nás (h)ladí kytara Pepy.
Dobrou noc.
Ábel shrnuje:
Ráno jsem vstal a potom jsme se s klukama oblíkli a vyčistili si zuby. Byla dneska rozcvička? Ne vlastně… ona byla včera J. Když pršelo tak jsem se trošku nudil a trošku hrál uno. Bavil mě fotbal po obědě. A odpoledne jsme jeli na kola. Dost se mi líbila příroda. Dali jsme nějakejch 20. Nakonec jsme vyšlapali kopec a byli jsme tady. K večeři ovocný knedlíky. Dal jsem jich 6. A teď jdeme ohni.
Tonička:
Přišlo mi dobrý, že když jsem se vrátila, tak jsem se najedla. Knedlíky byly dobrý. Užila jsem si, že jsem dneska nejela na kole a koukla se na rozhlednu. Můžu už jít? Ven? Na zahradu? K ohni? Prostě jdu ven…
Andulka:
Dneska mě nebavil výlet. Nevím přesně proč. Když dopoledne pršelo, tak jsme hráli Kočičí klub a kreslila jsem si. Kluci si z nás udělali vtípek a to mě naštvalo. Vyřešili jsme to až na základně. Snídaně mi chutnala, ale ta mi chutná vždycky. Oběd mi taky chutnal. Je hezký, že je kolem nás příroda, protože mám inspiraci k malování.
Lukáš:
Pralesní lidi šli cestou necestou. Kopřivama. Lesem. Zkratkou. Vyráběli jsme most přes bažinu. Házeli po sobě trávu. Z rozhledny výhledy do kraje. Parádní příroda všude kolem a stejně tak nálada v celém týmu.

